Mezi Prahou a Německem: Jak proměnit Plzeňský kraj v technologické srdce západních Čech vysvětluje Martin Rybár

Hranice s Německem a blízkost Prahy: Dar, nebo prokletí?

Blízkost německých hranic výrazně ovlivňuje pracovní trh v celém kraji. Fenomén pendlerství je silný zejména ve zdravotnictví, stavebnictví, logistice a technických profesích. Německé firmy v příhraničí po pádu železné opony masivně posílily a pro české pracovníky jsou díky vyšším platům a příspěvkům na dojíždění stále velmi atraktivní.

Kraj a lokální firmy sice nedokážou okamžitě dorovnat německé mzdové standardy, mohou ale nabídnout jinou hodnotu – kvalitu života a čas. „Dnes to vidím jako táta. Pro mě je obrovský rozdíl, jestli budu kvůli dojíždění doma o hodinu a půl dříve, nebo později. Znamená to, že můžu být s dětmi a pomoct doma,“ zamýšlí se Martin Rybár. Pokud kraj nabídne kvalitní zázemí, sociální a společenské vyžití, potřeba odcházet za hranice se snižuje.

Druhým silným hráčem na šachovnici je Praha. Plzeňský kraj se nachází v pozici mezi kladivem a kovadlinou. Při každém novém inovačním projektu je nutné analyzovat, zda podobná věc nevzniká v hlavním městě nebo kousek za německou hranicí. Abychom uspěli, musíme v daném segmentu nabídnout něco výrazně lepšího a unikátnějšího, nebo zaměřit síly jiným směrem.

Inovační marketing: Přestaňme o sobě mluvit jako o montovně

Když člověk projíždí po dálnici D5 od Prahy směrem na Rozvadov, může získat pocit, že projíždí nekonečným pásem logistických center a průmyslových hal. Rybár přiznává, že nálepku „kraj montoven“ bohužel vnímá i samotné obyvatelstvo Plzeňska, což považuje za obrovskou škodu.

„Ono to vždycky začíná u vyprávění příběhů. Pokud budeme sami o našem kraji mluvit na dovolených a víkendech jako o kraji montoven, kde se jen vyrábí díly pro Německo, budou sem logicky chodit zase jen montovny,“ upozorňuje. Cílem kraje je proto investovat do tzv. inovačního marketingu a ukázat, že v regionu už dnes fungují miliardové technologické společnosti, které robotizují firmy po celém světě, vyvíjejí pokročilý software, špičkovou medicínskou techniku nebo pokračují v tradici jaderného strojírenství v areálu bývalé Škodovky. Výroba a montáž mají v ekonomice své nezastupitelné místo, ideálem však je, aby v kraji produkt vznikl jako nápad, napsal se k němu software, vyrobily se součástky a odsud se expedoval do světa.

Role kraje není jen o penězích, ale o propojování

Podpora inovací ze strany veřejného sektoru nemusí vždy znamenat masivní finanční dotace. Mnohdy stačí využít autoritu kraje k networkingu a zavedení řádu do inovačního prostředí. V regionu existuje řada subjektů, které dělají skvělou práci, ale občas dochází k duplicitám. Spojením sil vzniká silný multiplikační efekt.

Kraj může fungovat jako strategický průvodce: „Když přijde někdo s dobrým nápadem, jsme schopni mu říct, kde je pro jeho záměr vhodná nemovitost. Měli bychom vědět, kde jsou jeho potenciální partneři a dodavatelé, a pomoci mu v komunikaci s municipalitami ohledně změn územního plánu,“ vypočítává Rybár roli kraje, která nestojí miliony, ale je pro rozvoj podnikání kritická.

Podhoubí roste na školách: Projekty, které drží talenty doma

Skutečné podhoubí pro inovace však nevzniká v továrnách, ale v lavicích středních a vysokých škol. Plzeňský kraj má obrovskou výhodu v tom, že je krajem univerzitním a zároveň zřizuje síť středních škol.

V rámci programu Smart Akcelerátor vznikl úspěšný projekt Gohire, který vyhledává talentované středoškoláky, sdružuje je a pomáhá jim nacházet stáže v odborných technologických firmách. Další významnou iniciativou je program Dress Up and Stay Home, který podporuje mobilitu studentů a umožňuje jim získat neocenitelné zkušenosti v zahraničí – v loňském roce takto studenti vycestovali například na technologické expo do Tokia.

„Znalost jazyka a schopnost fungovat v cizím prostředí studenty obrovsky posouvá. Podstatou projektu Dress Up and Stay Home ale je, abychom jim ukázali, že je skvělé nasát zkušenosti ve světě, ale pak se vrátit zpátky sem. Protože tady v Plzeňském kraji se nám žije nejlépe a máme to tu nejraději,“ uzavírá s úsměvem Martin Rybár.

Kompletní rozhovor a plnou verzi GetSmart podcastu najdete v záhlaví článku.