Už za několik dní se plzeňskému publiku otevře pohled do zákulisí úspěchu největšího československého vizionáře. Měšťanská beseda přivítá výkonnou ředitelku Nadace Tomáše Bati Gabrielu Končitíkovou s programem, který ukáže, jak přenést osvědčené zlínské principy do každodenní reality. Zjistěte, jak přeměnit zaměstnance v partnery, jak vybudovat prosperující firmu od základů a proč je vlastní disciplína klíčem k jakémukoliv pokroku.
Jak z úplného minima vybudovat globální impérium, jak si zachovat morální hodnoty v dobách nejtěžších hospodářských krizí a proč je tou nejdůležitější investicí v životě neustálá práce na sobě samém? Odpovědi na tyto otázky nabídne inspirativní večer s názvem Filozofie Tomáše Bati: Touha tvořit, který se uskuteční ve čtvrtek 8. října 2026 od 18:00 hodin v secesních prostorech plzeňské Měšťanské besedy.
Akce je součástí turné, které pořádá Nadace Tomáše Bati v rámci oslav 150 let od jeho narození. Plzeňské publikum tak dostane jedinečnou příležitost pochopit fungování systému, který dodnes fascinuje ekonomy, personalisty a sociology po celém světě. Hlavním průvodcem večera bude Gabriela Končitíková, spisovatelka, lektorka a ředitelka nadace, která se studiu Baťova systému věnuje čtrnáct let. Nepůjde o nudný výklad plný historických letopočtů a statistik. Přednáška se soustředí na možnosti, jak principy postavené na poctivém řemesle, odvaze riskovat a silné morální odpovědnosti přenést do digitálního 21. století.
Finanční zainteresovanost: Podíl na zisku i na ztrátě
Pokud jde o samotné vedení lidí, manažerskou psychologii a byznysovou filozofii, zašel Tomáš Baťa do extrémů, které dodnes fascinují:
- „Nebudujte firmu, budujte lidi“: Baťa tvrdil, že stroje a budovy jsou jen hromada železa a cihel. Skutečným byznysem pro něj bylo formování lidského charakteru. Nechtěl zaměstnance, kteří jen poslouchají, ale lidi, kteří sami chtějí růst a vydělávat. Říkal: „Když vybudujete lidi, lidé vybudují firmu.“
- Boj proti „odpovědnosti všech“: Zavedl striktní pravidlo: „Odpovědnost všech za všechno je odpovědnost nikoho za nic“. Pokud se v dílně stala chyba, neexistovalo kolektivní pokrčení ramen. Každý šroubek, proces nebo ztracená vteřina musely mít konkrétní jméno, které za ně ručilo peněženkou.
- Absolutní transparentnost (veřejné peněženky): V baťovských dílnách neexistovalo mzdové tajemství. Každou sobotu visela na stěně tabule s výsledky hospodaření celého týmu a přesným přehledem, kolik kdo vydělal nebo kvůli chybám ztratil. Tento extrémní tlak buď lidi zlomil, nebo z nich udělal špičkové manažery.
- Výchova dravců od nuly: Baťa odmítal najímat hotové manažery zvenčí. Věřil, že vysoké školy lidi kazí pro reálnou praxi. Každý ředitel, vedoucí pobočky v Indii nebo šéf nákupu musel začít u stolu jako dělník, který čistil kůže nebo stloukal podpatky. Jedině tak podle něj mohl šéf rozumět těm, kterým velí.
- Kdo neplánuje, škodí firmě: Ve vedení platila tvrdá diktatura plánování. Každý vedoucí musel mít přesný plán na rok, měsíc i den. Pokud manažer nedokázal předpovědět a naplánovat práci svého týmu na týden dopředu, Baťa ho považoval za nebezpečný element, který firmu okrádá o stabilitu.
- Filozofie služby namísto zisku: Baťa paradoxně tvrdil, že honba za penězi firmu zničí. Zisk považoval pouze za „potvrzení správnosti služeb“. Primárním cílem managementu muselo být: jak obsloužit zákazníka levněji, rychleji a lépe. Peníze pak podle něj přišly samy jako automatický důsledek.
S touto filozofií přímo souvisel radikální systém odměňování zaměstnanců. Týdenní mzda se skládala z fixní složky a pohyblivé části, která se odvíjela od čistého zisku dané dílny. Když se oddělení dařilo, zaměstnanci získávali velmi vysoké prémie. Týmy však nesly také spoluodpovědnost za případný nezdar – ztráta se odečítala z bonusové složky. Lidé díky tomu začali přemýšlet jako spolumajitelé podniku. Firma jim navíc povinně zakládala spořicí účty s nadstandardním úrokem, kam ukládala část jejich zisků jako finanční polštář pro budoucnost.
Sám Tomáš Baťa si uvědomoval, jak klíčoví jsou pro rozvoj podniku správně formovaní lidé, což dokládá i jeho slavný výrok:
„Malou výrobu je možné řídit s malými lidmi. Velkou výrobu mohou vést pouze velcí lidé. Lidé, kteří jsou velcí povahou, vůlí a vědomostmi. Ti nám chybí a možná, že budeme muset počkat než nám dorostou z mladých mužů, které zde vychováváme.“
Přednáška odhalí reálné příběhy a krizové momenty, kdy tyto mechanismy zachránily firmu před krachem. Přijďte načerpat energii a inspiraci od muže, který změnil tvář světového průmyslu.
