Devět měsíců nepodmíněně v zajetí: Plzeňská záchranná stanice apeluje na veřejnost, aby zbytečně „nezachraňovala“ ježky

Mýtus, že každý ježek spatřený během dne potřebuje okamžitou lidskou pomoc a odchyt, se mezi veřejností stal skálopevným dogmatem. Realita v záchranné stanici je ale podle odborníků propastně odlišná.

21. 8. 2026

Záchranná stanice živočichů v Plzni získala unikátní preparát

Jakmile ježek skončí v zajetí, začíná pro něj neúprosný boj. V zajetí trpí ztrátou teritoria, prostorové orientace i přítomností dalších ježků, které vnímá jako soupeře. Místo záchrany pak noc co noc vyvíjí obrovské množství energie na snahu o útěk.

„Ježek se po nakrmení hned snaží dostat z lidského vězení. Vadí mu pachy sousedů a získanou energii rychle ztrácí. Dochází k totální ztrátě teritoria a identity. Není vzácností, že určitá část takto s dobrým úmyslem týraných ježků lidskou péči nepřežije, a ti, co přežijí, musejí v přírodě po vypuštění o své místo tvrdě bojovat,“ popisuje Karel Makoň z Dobrovolného ekologického spolku – ochrany ptactva (DES OP).

Tragické následky má neuvážený odchyt zejména u nejmenších ježčat. Jen za poslední čtyři týdny přijala stanice 17 ježčích kojenců. Přes veškerou péči a krmení po dvou hodinách drtivá většina z nich z důvodu extrémní citlivosti na změnu prostředí a pachů do několika dnů uhynula.

Milionový účet za zbytečnou péči

Kromě dopadu na zvířata představuje neuvážený odchyt i drtivou finanční a časovou zátěž pro samotnou záchrannou stanici:

• 1 300 Kč stojí jen základní veterinární prohlídka jednoho ježka.

• 4 000 až 5 000 Kč vyjde kompletní přezimování jednoho jedince (krmení, úklid, vytápění na 21 °C po dobu 6 až 9 měsíců).

• Při odhadovaném počtu 250 zbytečně přijatých ježků za sezonu činí náklady 1 250 000 Kč – což představuje polovinu celoročního rozpočtu stanice na léčbu všech ostatních zvířecích pacientů od žab až po orly.

15. 5. 2026

Stovky pacientů a labutí rekordy: Záchranná stanice živočichů v Plzni zažívá jarní nápor

V Plzni se ježci historicky vyskytují v mnoha čtvrtích – od Lochotína a Skvrňan přes Doubravku a Slovany až po Bory. Často využívají toho, že lidé venku krmí toulavé kočky. Pro misku granulí si ježek bez rozpaků dojde i za světla. Ježek na chodníku či v parku tak automaticky neznamená zraněné nebo nemocné zvíře.

Jak ježkům skutečně pomoci na místě?

1. Ponechte je v jejich prostředí: Pokud ježek není viditelně zraněný (otevřené rány, larvy much, neschopnost pohybu), nechejte ho na místě. Je doma a zná to tam.

2. Pomáhejte na lokalitě: Znáte-li na zahradě nebo v okolí ježčí rodinku, přikrmujte je přímo na místě (kvalitními kočičími granulemi či kapsičkami) a zajeďte jim misku s čistou vodou.

3. Zabezpečte pasti: Zakryjte bazény, otevřené šachty, nepoužívejte jedy na slimáky a před sekáním trávy či úklidem hromady větví zkontrolujte, zda v nich není pelech.

4. Respektujte mateřství: Pokud najdete pelech s mláďaty, okamžitě jej zakryjte a nechejte matku v klidu starat se o své potomky.

„Děkujeme, že při pohybu venku a venčení psů respektujete svobodu volného pohybu ježků i přes den a miliony let fungující přírodní výběr,“ uzavírá Karel Makoň.

zdroj: Dobrovolný ekologický spolek Ochrana ptactva