Každý rok se v pozdním létě opakuje stejný scénář. Telefonáty na Záchrannou stanici živočichů v Plzni drnčí a lidé hlásí nálezy ježků, kteří se pohybují za bílého dne nebo působí „příliš malí“. Podle šéfa plzeňských záchranářů Karla Makoně však v 80 % případů jde o zbytečný a škodlivý zásah do života volně žijícího zvířete, který ježka připraví o domov a vystaví ho obrovskému stresu.
Mýtus, že každý ježek spatřený během dne potřebuje okamžitou lidskou pomoc a odchyt, se mezi veřejností stal skálopevným dogmatem. Realita v záchranné stanici je ale podle odborníků propastně odlišná.
Jakmile ježek skončí v zajetí, začíná pro něj neúprosný boj. V zajetí trpí ztrátou teritoria, prostorové orientace i přítomností dalších ježků, které vnímá jako soupeře. Místo záchrany pak noc co noc vyvíjí obrovské množství energie na snahu o útěk.
„Ježek se po nakrmení hned snaží dostat z lidského vězení. Vadí mu pachy sousedů a získanou energii rychle ztrácí. Dochází k totální ztrátě teritoria a identity. Není vzácností, že určitá část takto s dobrým úmyslem týraných ježků lidskou péči nepřežije, a ti, co přežijí, musejí v přírodě po vypuštění o své místo tvrdě bojovat,“ popisuje Karel Makoň z Dobrovolného ekologického spolku – ochrany ptactva (DES OP).
Tragické následky má neuvážený odchyt zejména u nejmenších ježčat. Jen za poslední čtyři týdny přijala stanice 17 ježčích kojenců. Přes veškerou péči a krmení po dvou hodinách drtivá většina z nich z důvodu extrémní citlivosti na změnu prostředí a pachů do několika dnů uhynula.
Milionový účet za zbytečnou péči
Kromě dopadu na zvířata představuje neuvážený odchyt i drtivou finanční a časovou zátěž pro samotnou záchrannou stanici:
-
1 300 Kč stojí jen základní veterinární prohlídka jednoho ježka.
-
4 000 až 5 000 Kč vyjde kompletní přezimování jednoho jedince (krmení, úklid, vytápění na 21 °C po dobu 6 až 9 měsíců).
-
Při odhadovaném počtu 250 zbytečně přijatých ježků za sezonu činí náklady 1 250 000 Kč – což představuje polovinu celoročního rozpočtu stanice na léčbu všech ostatních zvířecích pacientů od žab až po orly.
V Plzni se ježci historicky vyskytují v mnoha čtvrtích – od Lochotína a Skvrňan přes Doubravku a Slovany až po Bory. Často využívají toho, že lidé venku krmí toulavé kočky. Pro misku granulí si ježek bez rozpaků dojde i za světla. Ježek na chodníku či v parku tak automaticky neznamená zraněné nebo nemocné zvíře.
Jak ježkům skutečně pomoci na místě?
-
Ponechte je v jejich prostředí: Pokud ježek není viditelně zraněný (otevřené rány, larvy much, neschopnost pohybu), nechejte ho na místě. Je doma a zná to tam.
-
Pomáhejte na lokalitě: Znáte-li na zahradě nebo v okolí ježčí rodinku, přikrmujte je přímo na místě (kvalitními kočičími granulemi či kapsičkami) a zajeďte jim misku s čistou vodou.
-
Zabezpečte pasti: Zakryjte bazény, otevřené šachty, nepoužívejte jedy na slimáky a před sekáním trávy či úklidem hromady větví zkontrolujte, zda v nich není pelech.
-
Respektujte mateřství: Pokud najdete pelech s mláďaty, okamžitě jej zakryjte a nechejte matku v klidu starat se o své potomky.
„Děkujeme, že při pohybu venku a venčení psů respektujete svobodu volného pohybu ježků i přes den a miliony let fungující přírodní výběr,“ uzavírá Karel Makoň.
zdroj: Dobrovolný ekologický spolek Ochrana ptactva






