Stovky výstavních plakátů, loga známých olomouckých podniků i architektonické zásahy, které jsou dodnes součástí městských ulic. To vše charakterizuje tvorbu olomouckého výtvarníka Miroslava Střelce, jehož padesátiletou uměleckou dráhu právě mapuje nová výstava v Muzeu umění Olomouc.
Podle spoluautora výstavy Martina Fišra je Střelec osobností, která výrazně ovlivnila podobu olomoucké kulturní scény. „Miroslav Střelec je významná osobnost olomoucké kulturní scény,“ říká Fišr. Vystudoval Státní uměleckou průmyslovou školu v Uherském Hradišti, jednu z nejprestižnějších československých škol 60. let.
Plakáty, které formovaly vizuální tvář města
Po studiích se vrátil do rodné Olomouce a nastoupil do tehdejší Oblastní galerie výtvarného umění. Jako grafik vytvářel plakáty, katalogy či pozvánky k výstavám. Nejplodnější období přišlo na přelomu 60. a 70. let, kdy vznikaly vizuály prakticky ke každé galerijní expozici. Tehdejší krátké uvolnění kultury přineslo množství výstav — a Střelcova grafika byla u toho.
Od výstav k architektuře
Tvorba pro galerii se postupně rozšířila i do dalších olomouckých institucí, včetně Výstaviště Flora či městských muzeí. Odtud už byl jen krok k architektuře. Mnoho realizací se bohužel nedochovalo, některé však zůstaly součástí města dodnes.
Podle spoluautorky výstavy Martiny Mertové patří mezi nejznámější dochované práce úprava pasáže z Horního náměstí na třídu Svobody. „Je přepestrá, plná log a výrazných osvětlovacích prvků,“ popisuje Mertová. Na projektu Střelec spolupracoval s architektem Ctiradem Kolářem.
Loga, která Olomouc používá dodnes
Ve veřejném prostoru je Střelcova práce viditelná i při každodenním cestování – vytvořil totiž logo Dopravního podniku města Olomouce. Navrhl také stovky dalších značek, například pro polikliniku SPEA, Univerzitu Palackého nebo Moravskou filharmonii. Některé z nich se v různých obměnách používají dodnes.
Osobitý styl napříč desetiletími
Střelec dokázal dlouhodobě reagovat na aktuální výtvarné směry, aniž by ztratil svůj typický rukopis. „Dokázal držet prst na tepu doby od konce 60. let až do první dekády nového tisíciletí,“ říká Martin Fišr. Jeho tvorba tak přirozeně odráží proměny vizuální kultury posledního půlstoletí.
Výstava potrvá do 19. dubna příštího roku
Návštěvníci se mohou těšit i na připravované komentované prohlídky.
