Rybník Hamrys v Olomouci, který vznikl v jedné z jam po těžbě štěrkopísku z druhé poloviny 20. století, patří v těchto dnech mezi lokality, které odborníci pečlivě sledují kvůli dlouhodobě vysokým teplotám a jejich dopadu na vodní prostředí.
Pracovníci odboru životního prostředí olomouckého magistrátu společně s rybáři monitorují stav vody nejen v Hamrysu, ale také v dalších menších stojatých vodních plochách na území města. Jak uvedl mluvčí města Jan Horejš, kontroly se zaměřují na různé typy vodních ploch. „Monitorují tekoucí vody ve městě i menší stojaté plochy ve městě tak, aby v případě deficitu kyslíku ve vodě mohla být přijata opatření,“ vysvětlil.
Teplá voda znamená méně kyslíku
Podle vedoucího odboru životního prostředí Magistrátu města Olomouce Petra Loyky představují vysoké teploty pro rybník Hamrys zvýšené riziko především kvůli změnám v obsahu kyslíku ve vodě.
„Při zvyšující se teplotě vody klesá rozpustnost kyslíku v ní, ale naopak stoupá jeho spotřeba vším, co v této pískovně žije, především rybami,“ upozornil Loyka.
Rozhodující bývají především noční a časné ranní hodiny. Zatímco během dne vodní rostliny kyslík produkují, v noci jej všechny organismy spotřebovávají. „Důležité je, kolik ho bude v noci a nad ránem, kdy už je tma a naopak vše živé kyslík spotřebovává,“ doplnil vedoucí odboru životního prostředí.
Právě nedostatek kyslíku může vést až k úhynu ryb. V rybníku Hamrys se přitom podle odhadů vyskytuje přibližně 12 až 22 druhů ryb.
Bouřky nemusí situaci vždy zlepšit
Přestože se řada lidí upíná k očekávaným bouřkám a ochlazení, podle odborníků nemusí být jejich příchod pro podobné lokality jednoznačně pozitivní.
„To, že se všichni upínáme k blížícím se bouřkám, které nám přinesou vodu i ochlazení, mě až tak neuklidňuje,“ uvedl Petr Loyka. Připomněl přitom zkušenosti z minulých let: „Přesně v této lokalitě došlo v minulosti opakovaně při poklesu tlaku před bouřkou k rapidnímu snížení kyslíku ve vodě a k úhynu více než pěti druhů ryb.“
Město i rybáři jsou připraveni zasáhnout
Na rybníku Hamrys ani na dalších uzavřených stojatých vodách v Olomouci zatím odborníci kritický stav nezaznamenali. Pro případ zhoršení situace však mají připravená konkrétní opatření.
„Nastupují dvě možnosti: záchranný odlov ryb, ale potom je otázka, kam je dáme, abychom tím zahuštěním rybí obsádky nezhoršili situaci v cílové lokalitě a z jednoho problému neudělali problémy dva,“ popsal Loyka první z variant.
Druhou možností je podle něj využití techniky pro provzdušnění vody. „Na těch menších vodních plochách se nám zavděčilo nasazení aerátoru,“ uvedl s tím, že právě toto zařízení dokáže zvýšit obsah kyslíku ve vodě a pomoci překlenout kritické období.
Větší vodní plochy jsou na tom zatím lépe
O něco příznivější situace podle odborníků panuje na větších stojatých vodních plochách, kde je kvalita vody zatím uspokojivá. Příkladem jsou například Poděbrady.
Také tekoucí vodní toky, včetně řeky Moravy, se s vysokými teplotami vyrovnávají lépe než malé uzavřené nádrže. Největší pozornost proto směřuje především k pomalu proudícím ramenům a menším vodním plochám, kde se voda rychleji ohřívá a riziko nedostatku kyslíku výrazně roste.
